Křečík bělonohý


 anglicky: Oldfieldmouse nebo Beachmouse

německy: Weißfußmaus nebo Hirschmaus  

Křečík bělonohý je společenský hlodavec.


Řád: hlodavci

Podřád: veverkočelistní (Sciurognathi)

Čeleď: myšovití (Muridiae)

Podčeleď: Cricetidae

Rod: Peromyscus

Druh: Peromyscus polionotus

Velikost: 110 – 150 cm (i s ocasem)

Váha: 10- 15 g

Délka březosti: 23- 24 dní

Počet mláďat: průměrně 3- 4 (může být až 8)

Doba kojení: 4 týdny


V zajetí se také chová

Křečík kaktusový (Peromyscus eremicus)


Křečík bělonohý připomíná vzhledem i chováním malou myšku. Má prý vaky jako každý správný křečík, ale nikdy jsem neviděla, že by je používal, ani si nevytváří žádné zásoby.

Pochází z jihovýchodu USA, kde obývá hlavně sušší písečné oblasti, ať už ve vnitrozemí nebo na pobřeží. Zde si buduje rozlehlé systémy nor. Své jméno bělonohý získal tento křečík díky svému zbarvení. Vyskytuje se v mnoha barevných odstínech, ale vždy má bílé břicho a nohy (včetně albinotické formy s červenýma očima).

Křečíci bělonozí se v Americe často chovají jako laboratorní zvířata, podobně jako naše myši domácí. Oproti našim myším mají jednu nespornou přednost, vůbec nezapáchají. Vzhledem jsou barevným myším velice podobné, mají však ocas kratší než tělo a hranatější hlavu (myši mají mnohem delší čenich). Samečci jsou většinou o něco menší než samice.

Od myší se liší také tím, že se nedají tak dobře ochočit, nemají rádi, když se berou do ruky a jsou také mnohem rychlejší. Hodí se tedy spíše pro lidi, kteří svá zvířátka rádi pozorují.

Jedná se o zvířata s velmi zajímavým sociálním chováním. Jako jedni z mála hlodavců vytvářejí monogamní páry, které spolu zůstávají nejen v době páření, ale celý život. Takový pár pak tvoří základ rodiny.  


       


Ubytování:

Tyto malé křečíky je možné chovat pouze v dobře uzavřených teráriích. Díky své malé velikosti se dokážou protáhnout i nepatrným otvorem. V přírodě žijí převážně na zemi, ale mají talent ke šplhání, takže je potěší i nějaká ta větev. Protože si křečíci bělonozí normálně vyhrabávají nory, budou rádi, když jim to umožníte i v zajetí. Stačí vyšší vrstva podestýlky (15 cm a více) smíchaná se senem nebo slámou. Na podestýlku můžete položit např. kousky kůry, pod kterými si křečíci vytvoří další úkryty. Dobře poslouží i ruličky od toaletního papíru nebo další předměty ve tvaru roury.  


Krmení:

Těmto křečíkům podávám podobné krmení jako myším africkým. Je to tedy směs menších semen (směsi zrní pro exoty), kterou doplňuji trochou ovesných vloček, pohankou, slunečnicovými semínky (pouze občas), oříšky apod. Podle pozorování vědců se tito křečíci ve své vlasti živí také žaludy, kterých je na podzim všude dost.

Velice důležitá je živočišná složka potravy. Z pozorování ve volné přírodě vyplývá, že mají- li křečíci možnost si vybrat, dávají vždy přednost živočišnému krmení před zrním. Živočišné bílkoviny v jejich potravě tvoří až 30%. Proto je nutné jim toto krmení podávat i v zajetí.

Rádi si také dají trochu zeleniny a tvrdého chleba na obrušování zoubků. Křečíci bělonozí sice nepijí příliš, ale musí mít vždy k dispozici čerstvou vodu.  


         


Sociální chování:

Křečíci bělonozí jsou mezi sebou velice snášenliví a společenští. Jak už jsem psala, vytvářejí trvalé páry, které společně vychovávají potomstvo. Sameček se opravdu aktivně podílí na výchově potomstva, proto by se nikdy neměl oddělovat od samičky v době rozmnožování. I mimo rozmnožování jsou členové skupiny rádi spolu, společně jedí z jedné misky, objevují okolí a často si navzájem čistí srst. Téměř mezi nimi nedochází ke konfliktům. I jejich seznamování je velmi jednoduché, většinou bez problémů přijmou nového člena, ať už samici nebo samce. Když nechcete mít mladé, můžete chovat skupinu samců nebo samic, samci se neperou a nezapáchají.


                    


Rozmnožování:

Doba březosti činí asi 23- 24 dní, což je o maličko déle než např. u myší domácích. Ve vrhu bývá 3- 5 mláďat, pouze vzácně to může být i víc (četla jsem až 8). V prvním vrhu bývá často pouze jediné mládě. Ve věku 3- 4 týdnů začínají mláďata sama vylézat z hnízda a krátce poté je možné je odstavit od matky. O mláďata se starají všichni členové skupiny a četla jsem i o případech, kdy samička bez problémů přijala úplně cizí mláďata.

Před pár dny se u našeho páru křečíků stala radostná událost. Narodila se jim první mláďátka. Jsou tři, budou pravděpodobně černá po tatínkovi a mají se skvěle k světu. Rodičům jsou cca. 3 měsíce, takže s rozmnožováním začali poměrně brzy. Podle amerických vědců se tito křečíci v přírodě poprvé rozmnožují zhruba ve věku 120 dnů, tedy asi o měsíc později. Samička se o svoje mrňousky dobře stará, takže doufám, že bude všechno v pořádku a brzy z nich budou krásní dospěláci. Při péči pomáhá také samec, zahřívá je a hlídá, dokonce jsem ho viděla nosit materiál na hnízdo. Mláďata se vyvíjejí rychle, oči se jim otevřely už zhruba ve 12-13 dnech, v 15 dnech už se krmí s rodiči. 

                        

 


sp;  

 


/html>