Křečík džungarský


anglicky: Dzhungarian Hamster

německy: Dschungarischer Hamster


Řád: hlodavci

Podřád: veverkočelistní (Sciurognathi)

Čeleď: myšovití (Muridiae)

Podčeleď: křečci praví (Cricetinae)

Rod: Phodopus

Druh: Phodopus sungorus (Pallas, 1773)


Některé další druhy křečíků:

Křečík Roborovského (Phodopus Roborovskii)

Křečík Campbellův (Phodopus campbelli)

Křečík čínský (Cricetulus barabensis, syn. Cricetulus griseus)


Nejznámější a nejoblíbenější mezi křečíky je křečík džungarský. Jeho domovem je severní Kazachstán (Sibiř). První křečíci džungarští byli popsáni v roce 1770, domácím zvířetem se „džungarák“ stal o 200 let později. 60. letech 20. století se jejich chovem zabýval výzkumník Klaus Hofmann z německého Institutu Maxe Plancka. Ten vytvořil velkou kolonii těchto křečíků, jejichž potomci se v Evropě chovají dodnes.

Chov křečíka džungarského se nijak zvlášť neliší od chovu křečíka Roborovského. Literatura ani chovatelé nejsou jednotní v otázce, jestli je křečík džungarský samotář nebo jestli má raději společnost. Já jsem chovala jak jednotlivé křečíky, tak páry (sameček a samička i stejné pohlaví). Jednotliví křečíci se rychle ochočili, ti, co žili v páru, byli rezervovanější. Nikdy však nedocházelo k nějakým potyčkám, jenom jednou zabila samička nově příchozího samečka, ale to byla spíše moje chyba, protože jsem ještě neměla žádné zkušenosti s jejich seznamováním, a tak jsem ho k ní přidala, bez předchozího seznámení. Podle mých zkušeností se tedy jedná o zvířátko snášenlivé, ale často se lze dočíst, že nejlepší je chovat křečíky džungarské jednotlivě. Začínajícím chovatelům bych tedy doporučila jen jednoho křečíka, aby se předešlo případným problémům. Ochočený „džungarák“ přinese svému majiteli hodně radosti, nechá se brát z klece, hladit, běhá po stole i po majiteli. Ale protože je hodně malý, nepořizovala bych ho jako mazlíčka pro malé děti. I ochočený křečík dokáže velice rychle běhat a nepřála bych vám honit ho někde pod postelí nebo za skříní.


Krmit můžete křečíky směsí zrní pro hlodavce. Na trhu se občas objeví i speciální směsi pro křečíky, ale můžete stejně dobře použít směs pro křečky, kterou doplníte menšími semeny jako je proso, lesknice, lněné semínko apod. Také se mi osvědčilo smíchat směs pro křečky se směsí zrní pro andulky nebo kanáry. Jenom jsem ze směsi pro křečky vybrala arašídy, které jsou příliš tučné. Křečíci mají arašídy rádi, ale neměli by jich dostávat moc, jako pamlsek můžou dostat jeden za týden.

Křečíci si jako všichni křečci vytvářejí zásoby, takže je nekrmte moc. Když všechno zrní během chvíle zmizí, neznamená to, že ho křečíci snědli. Podívejte se jim opatrně do domečku nebo na místo, o kterém víte, že si tam zásoby schovávají. Neměli byste jim jejich zásoby vyhazovat, ale kontrolujte, jestli se jim uložená potrava nekazí. Tu pak musíte odstranit. Stačí je krmit jednou za dva nebo tři dny. Časem poznáte, kolik toho vaši křečíci spotřebují. K zrní jim pravidelně přidávám živočišné bílkoviny a občas kousek zeleniny nebo ovoce. Na obrušování zubů je dobré podávat tvrdý chléb, ale také např. větvičky z nejrůznějších ovocných stromů. Jenom pozor, nikdy nedávejte křečíkům větvičky ze stromů, o kterých stoprocentně nevíte, že nejsou jedovaté.


 

é.