Křečík myší 


Řád: hlodavci

Podřád: veverkočelistní (Sciurognathi)

Čeleď: myšovití (Muridae)

Podčeleď: Calomyscidae

Rod: Calomyscus

Druh: Calomyscus mystax (Kashkarov, 1925)

Velikost: 7,5 – 9 cm + 8 – 10 cm ocas

Váha: 17- 24 g

Délka života: cca. 3,5 - 4 roky

Pohlavní dospělost: od 4. měsíce

Doba březosti: 29- 32 dní

Počet mláďat: 2- 4

Doba kojení: 4 týdny


Obecné informace

Křečík myší je (nejen na pohled) výjimkou mezi křečíky. Nemá totiž žádné „vaky“ jako ostatní zástupci tohoto rodu. To mu ovšem nebrání v typickém chování křečíků. Potravu si prostě nacpe do tlamičky a pak si ji běží někam schovat. I vzhledem se křečík myší výrazně odlišuje od ostatních zástupců křečíků. Vzpomeneme-li si na křečíka džungarského nebo roborovského, vybavíme si malá zavalitá zvířátka bez ocásku, působící spíše nemotorným dojmem. Pozorujete-li naopak křečíka myšího, zapomenete na nemotorné křečíky. Připomíná spíš nějakého plšíka nebo jiné zvířátko pohybující se vysoko nad zemí.

Latinský název Calomyscus pochází z řeckého slova „kalos“, což znamená krásný a myscus, což označuje něco podobného myši. Dal by se tedy nejspíš přeložit jako „krásná myš“. A opravdu, křečík myší se svýma velkýma ušima a osrstěnou špičkou ocásku je krásný a myšku taky hodně připomíná.

Rod Calomyscus má osm druhů. Podle nejnovějších genetických studií se zástupci těchto druhů již zařazují do samostatné skupiny a ne ke křečkům Cricetinae (takže se vlastně přesně řečeno ani nejedná o křečíka.

Zástupci rodu Calomyscus obývají v přírodě oblasti s chudou vegetací připomínající spíše pouště. Jejich domovinou je Turkmenistán, především jihovýchod až po hranice s Íránem. Ve svém přirozeném prostředí si nestaví žádné nory, ale hledají úkryty ve skalách. K tomuto způsobu života jsou velice dobře přizpůsobeni. Dokáží šplhat i po téměř svislých plochách a velice dobře skáčou.


Ubytování

Pro chov křečíků myších je nejvhodnější veliké terárium, případně akvárium s víkem z pletiva. Jak už jsem psala, křečíci dokáží šplhat a skákat, nesmí být tedy nikde ani skupina, kterou by se mohli protáhnout. Terárium by mělo být mnohem větší (a podle možnosti i vyšší) než terária pro jiné křečíky. Tito křečíci mají neuvěřitelnou potřebu pohybu, mají-li nedostatek prostoru, mohou se u nich vyvinout různé stereotypy jako běhání v kruhu a dělání přemetů. V případě menšího terária jim můžete nabídnout alespoň kolečko na běhání, které budou rádi využívat.

I zařízení terária by mělo odpovídat potřebám křečíků. Vrstva podestýlky nemusí být nijak vysoká, zato je nutné umístit tam různé větve, kameny, kůru, ruličky od toaletního papíru a další předměty, které se dají využít ke šplhání i jako úkryt. Na vystlání hnízda je vhodné jim nabídnout seno nebo ubrousky. Kromě hoblin nebo kukuřičné drti je možné použít jako podestýlku jemný písek pro činčily. Křečíci se v něm budou rádi „koupat“ a díky tomu, že téměř nezapáchají, není nutné podestýlku vyměňovat tak často jako u jiných hlodavců.

Na člověka si křečíci brzy zvyknout, v době krmení už netrpělivě vyčkávají misku, ale kvůli možnosti úniku bych přesto nedoporučovala sahat jim do terária, když jsou venku z domečku. Když už je to nutné (třeba při čištění), je lepší nabídnout jim nějakou krabičku nebo skleničku, do které si vlezou a potom je opatrně vyndat.


Krmení

V přírodě se křečík myší živí především drobnými semeny a různými plody. Občas si pochutnají i na listech nebo květech keřů a stromů. Základem krmení v zajetí je jako u většiny hlodavců směs zrní (proso, lesknice, lněné semínko, semena trav…), ke kterému můžete přidat např. ovesné vločky, sušený chléb, naklíčené zrní apod. Nezapomeňte, že tato zvířátka si po křeččím způsobu dělají zásoby, takže ne všechno, co zmizí z misky, je hned spotřebováno. Několikrát jsem křečíky pozorovala, jak si zrní nacpou do tlamičky a potom ho zahrabávají na různých místech v terárku. Ze zeleného krmiva jim dávám osení, které pěstuji po celý rok, na jaře k tomu můžete přidat pár lístků pampelišky, sedmikrásku, listí a květy ovocných stromů, ze zeleniny např. okurku nebo mrkev, kousek salátu…Ovoce kvůli vysokému obsahu cukru moje zvířata nedostávají. K pokrytí potřeby živočišných bílkovin je vhodné asi dvakrát týdně dát několik moučných červů, cvrčka nebo sušený Gammarus. Křečíci také hodně pijí, takže nezapomeňte na napáječku s čerstvou vodou.


sušený Gammarus. Křečíci také hodně pijí, takže nezapomeňte na napáječku s čerstvou vodou.