Norník rudý


Řád: hlodavci

Podřád: veverkočelistní (Sciurognathi)

Čeleď: myšovití (Muridae)

Podčeleď: hrabošovití (Microtidae)

Rod: Clethrionomys

Druh: Clethrionomys glareolus

Velikost: 8,1 – 12,3 cm + 3,6 – 7,2 cm ocas

Váha: 14-36 g

Délka života: 3 roky

Pohlavní dospělost: od 2,5 měsíců

Doba březosti: 17-21 dní

Počet mláďat: průměrně 4 mláďata ve vrhu


Další druhy norníků:

Norník šedavý (Clethrionomys rufocanus) žijící na severu (od Norska po Dálný Východ).

Norník tajgový (Clethrionomys rutilus) obývá arktickou zónu Asie a Severní Ameriky


Základní informace

Norníci patří do skupiny hrabošovitých, což je zřejmé už na první pohled. Na rozdíl od myší mají hrabošovití zavalitější postavu, malé uši a mnohem kratší ocas. Od ostatních hrabošovitých žijících v naší přírodě poznáte norníka snadno podle načervenalého kožíšku. Toto zbarvení je nejzřetelnější na hřbetě. Kromě původní divoké barvy se v chovech vyskytují také norníci albíni, tedy bílí s červenýma očima.

Norníci jsou jedním z nejběžnějších evropských druhů hlodavců, vyskytují se hojně i u nás a nejsou chráněni. Nejčastěji je najdeme v listnatých a smíšených lesích, ale žijí také v křovinách uprostřed polí nebo v parcích. Chcete-li ale chovat norníky doma, je lepší si je pořídit od chovatele než se je snažit chytat v přírodě. Mohli byste si totiž snadno přinést nejen další nezvané obyvatele (různé parazity), ale také nějakou nepříjemnou nemoc. Norníci jsou totiž často hostiteli tzv. hantaviru. Nákaza tímto virem naštěstí v našich krajích většinou nekončí smrtí, ale je lepší potížím předcházet a vyvarovat se kontaktu s divoce žijícími norníky (to platí i pro myšice, hraboše, myši, potkany a další hlodavce). Nemoc se přenáší především kontaktem s výkaly nebo močí a také vdechováním kontaminovaného prachu.

 Norníci jsou sociální zvířata žijící v rodinných koloniích. Jako pro všechny hlodavce jsou pro ně důležité úkryty. Když nenajdou dostatek úkrytů na povrchu země, staví si mělké nory, které jsou většinou jednoduché a skládají se často pouze z jedné komory na spaní.

Norníci jsou aktivní ve dne i v noci, mají podobně jako pískomilové mongolští fáze aktivity a fáze odpočinku, které se pravidelně střídají. Protože ale nepřezimují, jsou v zimě aktivní spíše ve dne a v letních vedrech zase většinou v noci. V teráriu je můžete pozorovat během celého dne.

V přírodě spolu pravděpodobně žijí jen samice, samci jsou samotáři a když se potkají, většinou se poperou. Každopádně byla u většiny divokých samců nalezena rozsáhlá zranění z bojů.

V teráriu však můžete klidně chovat i smíšené skupiny, dokonce i s více samci. Ve skupině jsou výrazně dominantní samice, ty rozhodují, koho pustí do hnízda nebo kdo jim smí čistit srst. Samice jsou také o něco větší a samci se jim většinou podřídí.


Ubytování

Pro ubytování norníků se nejlépe hodí celoskleněné terárium nebo vyšší akvárium s víkem. Norníci se sice nejraději pohybují na zemi a pod zemí, nešplhají a neskáčou, ale přesto by měla být jejich ubikace dobře uzavřená. Na dno dávám asi 10 cm vysokou vrstvu podestýlky a na ni ještě vrstvu sena nebo suchého listí. Norníkům se velice líbí úkryty z kůry, duté kmeny nebo různé prolézačky z keramiky, které koupíte v teraristických potřebách. Během krátké chvíle si zvířátka upraví zařízení terária ke své spokojenosti a je radost pozorovat, jak každou chvíli z nějaké díry vykoukne kulatá hlava, aby vzápětí zase zmizela v jiném otvoru.


Rozmnožování

V přírodě se norníci rozmnožují od března do října, v zajetí během celého roku. Po březosti trvající 17- 21 dní rodí samice průměrně 4 mláďata. V jednom roce rodí většinou čtyřikrát, v mírných zimách se mohou mláďata narodit i v zimě. Malí norníci přicházejí na svět holí, samice je kojí 3 týdny, ale již ve dvou týdnech života začínají ochutnávat i pevnou stravu. Dospívají asi ve 2 a půl měsících.


Krmení

Hlavní potravou doma chovaných norníků je směs zrní. V přírodě se živí také zelenými částmi rostlin, často okusují kůru stromů, a proto jsou někdy považováni za „škodnou“, protože okusují semenáčky stromů a mladé výhonky. Uděláte jim radost, když jim přinesete občas větvičku z ovocného stromu, může být i s listím. Na podzim si pochutnají na žaludech nebo bukvicích a k pochoutkám patří také lískové oříšky. Kromě zrní jim dávám kousky zeleniny, občas tvrdý chléb, ovesné vločky, granule pro hlodavce, mají také rádi hmyz jako cvrčky nebo moučné červy. Rozhodně nejsou vybíraví, takže jejich krmení není žádný problém. Důležitý je neustálý přístup k čerstvé vodě, norníci poměrně hodně pijí. Nejlepší je napáječka, misku by za chvíli zaházeli senem nebo převrhli.


lý přístup k čerstvé vodě, norníci poměrně hodně pijí. Nejlepší je napáječka, misku by za chvíli zaházeli senem nebo převrhli.


html>